Log In

Broncos zvítězili v Super Bowlu 50 díky důrazné obraně

Vychutnejme si to plnými doušky, protože to bude pravda nejméně jeden rok: Denver Broncos jsou šampióny NFL. Peyton Manning na stará kolena došel s týmem k vítězství. Všimněte si, že jsem se umě vyhnul slovu dovedl, protože ona spíše obrana týmu dovedla k vítězství jeho. Posuďte sami.

Statistika Super Bowlu: Denver získal v zápase 194 yardů v útoku. To je nejméně v historii vítěze Super Bowlu.

Jak moc tedy musela být obrana dobrá, aby tohle dokázala překonat. Inu mluvme v obrazech.

Hráče, kterého sledujete v akci si nemůžete splést. Dostal totiž ocenění pro nejužitečnějšího hráče zápasu (Super Bowl MVP). Hraje linebackera, v zápase si připsal 2.5 sacku a ve dvou případech vyrazil Camu Newtonovi míč z ruky pro ztrátu. Hraje s číslem 58 a jmenuje se Von Miller. Jeho strážce, pravý tackle Mike Remmers byl na něj prostě krátký. Po sezóně mu končí smlouva a mám pocit, že rekordní výplata Ndamukonga Suha v Miami se otřese v základech.

Miller byl v draftu 2011 vybrán jako druhý v pořadí, hned za Camem Newtonem, takže se rivalita rovnou nabízí. Spolu s parťákem na druhé straně (Demarcus Ware) byli quarterbackovi Panthers v patách od samého úvodu a hned zkraje rozhodili jeho hru, tak jak to nedokázal nikdo předtím. Cam byl nepřesný v hodech (zkompletoval pouze 18 přihrávek z 41 pro 1 interception) a velice nervózní na option předávkách running backovi. Jako by si nebyl jist zdali si míč ponechat nebo ho podat. V úvodu zkompletoval skvělý trojitý option běh příhozem na Fozzy Whitackera pro 15 yardů, obrana se ale poučila a primární running back týmu, Johnathan Stewart, skončil s 29 yardy ve 12 bězích. A to je sakra málo na jeden z nejlepších běhových útoků základní části NFL. O něco větší úspěch měl po zemi Cam při improvizovaných bězích nebo když si míč sám ponechal.

Trochu mi však chyběla pověstná kreativita běhové hry Panthers, která jako by se povětšinou smrskla na předávky na running backa. Přitom Carolina je skvělá ve vytváření pohybu v backfieldu, kdy nejméně tři hráči (včetně quarterbacka) představují pro obranu nebezpečí po zemi. Vypadalo to ale jako by se projevila nervozita mladého týmu, který na takovou situaci prostě nebyl zvyklý. V letošní sezóně i v playoff kupili jednu vysokou výhru za druhou a v úvodu své soupeře vždy doslova zavalili. Úsměvy napravo nalevo a v pohodě se to pak hraje. Jenže co když jste od začátku pod tlakem naopak vy a soupeř vám nedaruje ani píď hřiště.

Denver vyrukoval s poměrně odvážným plánem, který počítal s výrazným počtem agresivních blitzů jednoho nebo dvou hráčů. To si mohli dovolit ze dvou důvodů.

1. Jejich cornerbeci po většinu zápasu pokryli své soupeře jeden na jednoho. Tohle je parádní disciplína trojice Aqib Talib, Chris Harris a Bradley Roby a tentokrát odvedli dobrou práci proti spíše průměrným wide receiverům Caroliny.

2. Linebackeři hráli chytře. Pokud Carolina ponechala navíc tight enda nebo fullbacka v bloku, aby získala více času pro Cama Newtona, znamenalo to, že obránce určený s ním jeden na jednoho byl najednou volný. Místo postávání v zemi nikoho zafungoval jako špión na quarterbacka (angl. spy) a jakmile bylo jasné, že jeho hráč zůstává v blocích blitzoval po kraji, aby ztížil Newtonovi případné vyběhnutí z kapsy nebo přidal tlak. Výsledkem bylo 7 sacků, ale také nespočet hitů na Newtona po odhození, na což on není příliš zvyklý. A hráči si nebrali servítky.

Citát Super Bowlu: “Prohráli jsme“, Cam Newton po zápase na dotaz, jak by shrnul svoje zklamání do slov.

Carolina přesto dokázala dát do kupy hned několik pěkných drajvů a v útoku nakonec svého soupeře na yardy přehrála. Sami se však o tyto šance připravili. Na polovině soupeře postupně předvedli ztracený fumble (M. Tolbert), netrefený field gól (G. Gano) a interception (C. Newton). Kolektivní výkon.

Obrana Caroliny naopak hrála parádní zápas a s přibývajícím časem zvyšovala intenzitu. Nejprve nachytali Manninga na švestkách šikovnými blitzy přímo doprostřed. Jelikož Denver příliš nepoužívá running backy jako blokaře, byli o jednoho muže krátcí a Manning šel k zemi. Jak se čekalo, snažili se od začátku přivést tlak a Denver to čekal. Manning se to snažil negovat častou hrou vzduchem do krajních zón, kde měl soupeř nejprve odstup a blitzující linebackeři chyběli, ale s přibývajícím časem se výrazně osmělili. Novou superstar defenzívy Panthers byl nepříliš známý hráč, defenzivní end Kony Ealy. Připsal si 3 sacky, 1 vynucený fumble, 1 získaný fumble a 1 interception. Vau.

Velký rozdíl udělali special týmy. Denver se často musel spokojit s pouhým field gólem, kicker Brandon McManus byl ale narozdíl od svého protějšku bezchybný. Také punter Britton Colquitt nedaroval soupeři nic, puntoval vysoko a perfektně. Obávaný Ted Ginn na returnu vydoloval chaboučké 2 yardy. Naopak pro Denver něco navíc přidal returner Jordan Norwood. Jeho 61-yardový punt return je nově nejdelším v historii Super Bowlu. A na co tam čekali hráči Panthers? Tak to nevím. Vypadalo to jako by si mysleli, že si Norwood zamával o fair catch. Neudělal to a ukázalo se to jako geniální nápad. I když na tenkém ledě.

V závěru zbytečným držením v end zóně cornerback Josh Norman daroval soupeři další 3 pokusy na dobytí end zóny a Denver mohl po touchdownu v podstatě začít slavit. Nemohu si ale ještě odpustit rýpnutí do trenéra Rona Rivery. Za letošní rok vyhrál cenu trenéra roku, Super Bowl si ale za rámeček rozhodně nedá. Už někdy v prvním poločase vyplýtval obě své challenge. Hlavně ta druhá jej mohla přijít pěkně draho. Kdyby se něco sporného událo v závěru, nemohl by už nijak rozhodnutí zvrátit. A co získal? 7 yardů na dlouhý druhý down soupeře. To za ten risk opravdu nestálo.

A opravdu puntoval v posledních 2 minutách za stavu o 14 bodů? Ano byl to těžký čtvrtý down, 24 yardů vzdálenosti z vlastní hloubky hřiště, ale kdy tedy chtěl získat těch zbylých 14 bodů, tak to opravdu nevím. Pochopitelně nezískal už ani 1. Omluvou mu budiž snad jen pohled na úplně rozhozeného quarterbacka Newtona, který by v tu chvíli 24 yardů získal jen stěží.

Na druhé straně se možná už naposled v kariéře představil Peyton Manning. Na dotazy o konci kariéry zatím mlží, ale dávám tomu 90 procent. Pohádka o sladkém konci a jízdě k západu slunce s trofejí v ruce se mu splnila. Lepší konec si snad nelze ani přát. V sezóně, kterou tak tvrdě ovlinili zdravotní potíže, posazení na lavičku a pokles formy, nakonec adoptoval v týmu novou roli a s pokorou hrál systém trenéra Kubiaka s důrazem na běhovou hru a obranu. Happy end pro možná nejlepšího quarterbacka v dějinách NFL.

Poločasová šou v podání Coldplay byla zklamání. Oživil to až příchod Beyoncé a Bruna Marse, kteří umí přinejmenším tancovat a jejich songy měli údernost, která se do takové šou mnohem víc hodí. Kytičkované motivy a výzdoba, to byl krok vedle.

Záběr v závěru do boxu rodiny Manningů neměl chybu. Eli Manning byl z výhry z bratra tak nadšen … asi už přemýšlí jak získat další Super Bowl, aby měl zas o jeden víc.

Patří do:

Komentáře

Log In or Create an account